Whistleblowing: Co to je a proč je důležitý?

Slyšeli jste už o whistleblowingu? Možná vám ten termín zní cize, ale ve skutečnosti se jedná o velmi důležitý mechanismus pro odhalování nekalostí a ochranu veřejného zájmu. Pojďme se na něj podívat zblízka.

Co je to whistleblowing? Pískání na poplach!

Whistleblowing (v doslovném překladu "pískání na píšťalku") je v podstatě oznámení neetického, nezákonného nebo jinak škodlivého jednání. Představte si to jako "pískání na píšťalku", když někdo vidí, že se děje něco špatného a chce na to upozornit. Oznamovatel, tedy whistleblower, je osoba, která se rozhodne toto jednání nahlásit, ať už interně v rámci organizace nebo externě příslušným úřadům či veřejnosti.

Whistleblowing se netýká osobních stížností nebo nespokojenosti v práci. Musí se jednat o závažné pochybení, které ohrožuje veřejný zájem, například:

• Korupce a podvody
• Porušování bezpečnostních a zdravotních norem
• Poškozování životního prostředí
• Úmyslné protiprávní jednání

Kdo může být whistleblower?

Oznamovatelem může být prakticky kdokoliv, kdo má informace o nekalém jednání, ať už se jedná o:

• Zaměstnance (současné i bývalé)
• Dodavatele
• Zákazníky
• Akcionáře
• Stážisty

Interní vs. Externí Whistleblowing: Kudy se vydat?

Existují dva základní způsoby, jak oznámit nekalé jednání:

• Interní whistleblowing: Oznámení se podává v rámci organizace, například nadřízenému, personálnímu oddělení nebo prostřednictvím speciálního interního kanálu.
• Externí whistleblowing: Oznámení se podává externímu orgánu, jako je policie, inspekce nebo jiná kontrolní instituce. V krajních případech, pokud interní a externí oznámení selžou, může oznamovatel informovat i média.

Obecně se doporučuje nejprve využít interní kanály, pokud existují a pokud se oznamovatel nebojí odvety. Nicméně, pokud hrozí bezprostřední nebezpečí nebo se oznamovatel domnívá, že interní oznámení nebude mít žádný efekt, je oprávněn obrátit se rovnou na externí orgány.

Nové povinnosti pro zaměstnavatele: Zákon o ochraně oznamovatelů

V České republice vstoupil v platnost zákon o ochraně oznamovatelů, který ukládá firmám a institucím povinnost zřídit interní oznamovací systém. To znamená, že firmy s více než 50 zaměstnanci musí mít zavedený proces, jak přijímat a řešit oznámení o protiprávním jednání.

Tento zákon má za cíl posílit ochranu whistleblowerů a zajistit, aby se nebáli oznamovat nekalosti z obavy před odvetou. Zaměstnavatelé, kteří nesplní požadavky zákona, se vystavují pokutě.

Kdo je příslušná osoba a co dělá?

Důležitou roli v interním oznamovacím systému hraje tzv. příslušná osoba. Jedná se o osobu, která je odpovědná za:

• Přijímání a posuzování oznámení
• Navrhování opatření k nápravě
• Zachovávání mlčenlivosti

Příslušná osoba musí být bezúhonná, zletilá a plně svéprávná. Její činnost je řízena zákonem a musí postupovat nestranně.

Jak podat oznámení?

Oznámení lze podat písemně, ústně nebo osobně. Příslušná osoba má povinnost oznámení přijmout a do 7 dnů potvrdit jeho přijetí. Do 30 dnů (s možností prodloužení) pak musí oznamovatele informovat o výsledku posouzení a případných opatřeních.

Důležitost whistleblowingu pro společnost

Whistleblowing je klíčový mechanismus pro odhalování korupce, podvodů a jiných nekalostí, které mohou mít negativní dopad na společnost. Umožňuje lidem s informacemi, aby promluvili a přispěli k ochraně veřejného zájmu. Díky whistleblowingu se daří odhalovat závažná pochybení a zabraňovat škodám.

Pokud máte podezření na nekalé jednání, neváhejte se obrátit na příslušné orgány. Vaše odvaha může mít velký význam.